Nepřítel

Mé nepřátele kryje zem…

kéž nebudeme v náví spolu.

Já unikl jsem skoro všem,

jen jeden příčinou je bolu.

Ten poslední pokoje mi nedá,

a byť tisíckrát byl poražen,

on na nohy se stále zvedá

a meč má zase vytažen.

Slavil jsem jeho porážku

mnohokrát ve svém bytí,

na šíji mu podrážku

už jsem chtěl položiti.

Však on, jak hádě hbité,

vyklouzl z pod mé paty

a opět splétá nitě,

bych padl pod tenaty.

Ač nepřítel ten skrývá tvář,

rozum je to. Nevěříte?

Kadidlo dáš mu na oltář…

…a duch zmírá na úbytě.

(náví - staročeský výraz pro záhrobí)