Padá na mě mdloba.
Tolik hodin bez spánku.
Chci, ale nejde spát. Šíří se zloba.
Nepomáhá čaj z heřmánku.
Oči rudé jako slunce nad pacifikem.
Pytle pod očima, takové malé spacáky.
Únava je pro mě už zlozvykem.
Chci nahnat energii, nevidím pasáky.
Tělo už chátrá, kolabuje zvenčí.
Mezi víčky zaražená párátka.
Hranice k šílenství se tenčí.
Není úniku, nejsou zadní vrátka.
Rozpad mysli, postrádám smysly.
Uši nevidí a oči neslyší.
Krásné dny prostě nepřišly.
Vyřeším to, kulka hlavou prosviští.
Konečně... Zasloužený odpočinek.
Místo oveček počítám hřebíčky.
Už si jen naducám polštářek.
Zavřu víko, víko mojí rakvičky.