TO NEBYLO VIDĚNO

Líbené rety jara
tak jak z lůžka květů
pučí do mých rozrušení trochu.

Má plachá nedorozumění k Bohu
jsi umřela kanem v mraku
za zmlhavělém Nerudou
a v krákání vran starých spisů.

Přeje bílá stuha
řekou vzdoru a kvílení.

To nebylo viděno.

Nelžete zázračna nesmírnosti.