Anotace: …
Hle rovné střechy budov
opouští sivé páry
jenom ty po nás zbudou
a oděv co byl starý
Snad ještě zavazadlo
též zbytný pár opánků
Kvítí co žízní zvadlo
polštář shlehlý po spánku
Co vzejde jednou skoná
tak konej co máš konat
30.12.2025 22:36:51 Pablo Kral
Entropie vesmírem vládne (/co vzejde jednou skoná/). Dobrá báseň, líbí ... ST**
29.12.2025 22:50:16 šerý
Uznale pokyvuji. Tož pěkně sis pobásnil*
29.12.2025 23:18:09 kudlankaW
při pohledu na popelavé město i nebe, jsem ucítil pověstnou existenciální tíseň, děkuji Ti šerý. Doufám, že jsi v pořádku.
30.12.2025 00:25:42 šerý
Pocity v poezii máme rozpolcené jako u milenek, o kterých nevíme, co si o nich máme myslet. Jedna má v tváři jen půvab, druhá v ústech úl. Třetí má jen souměrné krásné tělo, čtvrtá pyšně zvedá nos. Ženy "komplexní" s krásným obsahem hlavy, milé a které dokaží s větroplachy pracovat na jejich zemské přitažlivostí existují. Ale bohužel, si takové "výhry" většinou nejsme hodni. Napadlo mě. "A tak je to nakonec jako s rybou. V ní nejsou hladovému, ani malé kosti chybou."
Tož jen se světem rozhlížejme a sbírejme i v Novém roku inspirace*
30.12.2025 11:18:13 kudlankaW
Příteli, o milenkách jen sním, nemohu sloužit zkušenoSTí
Ale Tvá slova si beru k srdci nejen jako metafory a podobenství.
Hodně pro mě Tvá slova znamenají, díky za ně, příteli moudrý...
Těšme se na jaro, za pár hodin se již dny prodlouží ach
29.12.2025 20:24:45 cappuccinogirl
ten závěr je skvostnej
brilantní a nosnej*
29.12.2025 23:22:25 kudlankaW
Závěr je jako protipól části modlitby, kde se člověk vyznává:
A nekonám co mám konat.
díky cappu cením si toho přeji prima dny