Kopaná

Honzo, podej mi ten balón!
Nádech – výdech, pohled z okna,
skutečnost světa táhnu s sebou
jak špalek, co se sotva zlomí.
Kalendář přetáčím z ledna.

Marku, hoď to tam, no přece!
Nádech – výdech, sklenku do dna,
smysl mi utíká nad hrncem,
myslíš, že to někdo pozná?

Góóól! Dali jsme gól!
Nádech – výdech, dívám se zrovna,
někdo tužkou připsal větu:
„Tak snad se to srovná...“