PASTORÁLE V ZMÁMENÍ ZVÍDÁ

Pastorále v zmámení zvídá
těm rákosníčkům kuňkavým bál
jak odrazy zátočin z ústret tesklivin
se loubí to mé zrcadlo zpovědí
a kdo ví, co příšeří shrbeným sýčkům se zdá
a jaké to hvězdy po bludičkách blikaly
aby vzkřísily mou nahou duši nezemřít
je nejtišší zlom
už tak přežitých pavučin
a řemesel božské kovadliny hřmění
jimiž sem souzen v modlitbách soužení
míst barvínek, teď zvavých sytě.