Horizont

Hlas slunce, hlas vody

volají tě.

Nebe jasné, písek horký

spasí tě.

 

Vrátí ti tvůj vnitřní klid

a moře šumění,

ve vlnách neklid

vše náhle promění.

 

Stoupá a klesá hladina moře,

rychleji než tvůj dech.

Nezažíváš hoře,

jen klidně pozoruješ břeh.

 

Vlna se prohání za vlnou,

první za druhou.

Kam se rozběhnou,

nikomu neřeknou.

 

Stojím na břehu

a sebe se tážu,

kde svůj život mám

a kam chci jít dál.

 

Horizont široký

jako všechny možnosti,

v zástupu zaplaví

všechny příležitosti.