Anotace: 2026
*
Kdybys vyzrál na všechnu "pravdu" světa,
co se našim duším drze předkládá,
na poraněném podnose ze zlata,
kdyby jsi byl strunou kytary a jejím chvěním,
kdyby nebylo kdyby,
v šerosvitu dálek chytáš kapky deště,
naše srdce smývají do ztracena,
stmívá se ve skulinkách naděje.
**
Už ale dobře víš,
že tyhle scénky v lidském šatu,
není třeba vůbec hrát,
nebýt v hlavě tak často,
jen být prostorem,
v bezčasí vděčný za svůj dech,
splývat s hvězdami naznak,
a plout s lunou oblohou,
hou, hou, hou.
***
Skrze krystaly anděla vidím Tvou tvář,
a co se za ní ukrývá,
božský periskop,
odhalený svitek z Atlantidy,
zachytil jsem jej,
propustil část minulosti,
v přítomnosti rozpustil ten starý vosk,
upustil slova na periferii bytí,
do Tvých vlasů provoněl.
26.02.2026 13:10:18 Štírečka
Hezké ponoření se do současnosti – kéž by se dalo vynořit někde jinde: tam kde platí pravidla, protože v nich je ukryta síla a rozum… tam kde pravda, ač má často život jepice - má svůj prostor a lež nenosí její šat… A co ještě víc …?
Co nejvíce lásky ve všech podobách do světa našeho…do našich dní …si přát a dát!
03.02.2026 14:28:10 cappuccinogirl
Ty víš
a proto mnohé z toho, co se předkládá a nabízí
už pro tebe nic neznamená
tisíckrát raději
splyneš dechem
a do jejích vlasů
provoníš*
03.02.2026 09:43:25 šuměnka
a z těch "pravd" předkládaných
vznikly vší instituce
i posty intelektuálů...
**
až hvězdy zavřou brány
co budeme mít v ruce
fakt nemám páru?
:DD