Kdyby

*
Kdybys vyzrál na všechnu "pravdu" světa,
co se našim duším drze předkládá,
na poraněném podnose ze zlata,
kdyby jsi byl strunou kytary a jejím chvěním,
kdyby nebylo kdyby,
v šerosvitu dálek chytáš kapky deště,
naše srdce smývají do ztracena,
stmívá se ve skulinkách naděje.

**

Už ale dobře víš,
že tyhle scénky v lidském šatu,
není třeba vůbec hrát,
nebýt v hlavě tak často,
jen být prostorem,
v bezčasí vděčný za svůj dech,
splývat s hvězdami naznak,
a plout s lunou oblohou,
hou, hou, hou.

***

Skrze krystaly anděla vidím Tvou tvář,
a co se za ní ukrývá,
božský periskop,
odhalený svitek z Atlantidy,
zachytil jsem jej,
propustil část minulosti,
v přítomnosti rozpustil ten starý vosk,
upustil slova na periferii bytí,
do Tvých vlasů se provoněl.