Sklo a velká tavicí pec
Život připomínající zlatou klec
Od rána do noci v pološeru
Dřeme a vzhůru jde ručička teploměru
Doma z oného trochu moku
Po dřině dopřeji si trochu loku
Řemeslo, co mládí nezná
Úbytek, co časem každý sezná
Kvalita již nehraje v tomto čase prim
V duši budu však navždy hentak tím.