Revolver

Čtyři díry prázdné jedna plná
roztočit bubínek jak osudí
Čtyři díry prázdné jedna plná
Jen jeden z nás se zítra probudí.

Tři jsou vždy přání šťastných smělců
Pak obzor zbarví jejich krev
Neslyší volání zatracenců
Co budoucnost věští z vlastních střev.

Dvě cizí duše v jednom těle
jež už se vzájemně nesnesou
Každá z nich hledá spasitele
na lístku se zpáteční adresou.

Jedna je kolej močálem temným
Za okny svědci samoty
Smuteční vrby štípnuté vedví
Kolej až k branám nicoty.

Teď.