První z vloček v tichém mrazivém ránu
Chvějící se rukou modlení k pánu
Den jako každý druhý zdá se
Musí tomu tak být, ptám se
Koloběh našeho běžného života
Práce, dřina a žádná sociální jistota
Stát, o který by se měl člověk zdárně opřít
Politik, který zkoumá, jak ti vše naopak upřít
Pouštní ruina a honosné červy
Všeho tu má člověk plné nervy
Závist nebo lidská vlastnost
Poctivost v tomto systému brána jako udatnost
Kde vlastně chtěl ses narodit
Kde tvá matka měla tě dle tebe porodit
Snažím se vcítit do všech kolem sebe
Těch, co vážil jsem si, je už plné nebe...