Ježek v kleci

Mezi okny měst
ježek strká čumák ven,
těší ho snad, hladí čest
být otrokem jen.

Ježek pláče v cele,
sám jako kaštan
v podzimní slupce,
bodliny mění v trn.

Ježek v cele, to je celé,
vzpomíná
na hranolové desce
od žalu skvrn.

V popředí dívka,
pěkná hráčka,
prokoukla ho zřídka –
ježka bojovníka.

TŘepe, třEpe, třePe,
třepE a třePe,

a kaštan letí pryč
z podzimního smetí,
domů ke svému
štěstí
ozbrojených dětí.