Čas slávy minulé a budoucí

Kdys země krví politá,
jež zrodila své syny,
ve víře, idejích svých zarytá
potomky své zbavila jich viny.

Když stvůry po naší slávě šlapaly,
kdy popel zbyl z přeslavných měst;
když zástavy naše hořely
a plály zdupány v prachu cest,

tenkráte slavní reci vlasti naší
pozvedli k vzdoru svoji zbraň
a volali svorně hrdí tito braši:
„Dnes proti vrahu svoji matku braň!"

Pak jasné hlasy českých druhů
se břeskně nesly krajinou
a Václav, pán našich luhů,
dá, že tito muži nezhynou!