Pod branami městských hradeb
Malované sochy milovaných vůdců stály
Politiků politých polévkami
Pokosených kosů též
Draci tam slavili
A psi tančili s kočkami
Myši ujídaly kousky mosazných střech
Hořících půlnočním svitem
Pod pobořenými hradbami kdysi velkého města
Beznohý stařec pěl svou poslední past slov
"Kdybych měl maličkou rybičku
Tak bych jí ulomil nožičku
Kdybych měl maličkou rybičku
Tak bych jí přerazil pracičku
Vzal bych ji na kolotoč
Jen, rybko, se toč, toč"
Kos je sok pokosených a oko snad sen staré ženy než řekneš švec foukne a točí osudím, kosí kosy v pokosy kosy ostřím svým...
/kuchala jsem slovo pokosených/... :)
08.07.2016 16:42:46 | Philogyny1