Zatraceno v prachu

Mírný vítr rozvířil prach lidí, těch 
jenž se nedožili východu slunce 
když poslední albatros zamával křídly
zbyly jen černé stíny vpálené na zdech

po dětech na sídlištích rázem slehla se zem
a dodnes křik obětí pustoší tamní klima
vzduchem se vznáší jenom žal a špína
jakmile dopadla puma, nebylo s to rozeznat noc a den

snad na chvíli se rozezněly nářky mrtvých v atomovém hřibu 
kteří snad již spočívají na věky v klidu a míru
když nenašli slitování tady na zemi, 
která byla svědkem genocidy nevinných

v mžiku oka zmizely veškeré naděje 
do sutin pápěří a dehtu, zde už se nikdo nesměje
když lhostejnost druhých přemohla zdravý rozum
buďte milosrdný pane Trumane a pro jednou dejte vale rozkazům

...kéž by