Anotace: Nevlastní vzpomínky kolektivní paměti
Naposledy
prořízne noc
teskná melodie
trumpety,
když se vlčí máky
vzdají své krásy
za všechny
promarněné životy
za padlou víru
v lepší časy
Naposledy
slzami zkropíme
rudá pole
až se i nebe
vzdá své barvy
za všechny,
co navždy
zůstanou dole
za všechny,
co už neuslyší
vítězné salvy
03.07.2021 19:24:07 mapato
...je jich bohužel moc, kteří už neuslyší vítězné salvy, hezky psaný, milá
Klárko...m
06.06.2021 23:26:03 uživatel smazán
Dnes jsem slyšel polnice na poli mezi Vlčími máky, tak to bude asi znamení, že konec je blízko :o) Pokud jsi chtěla vystihnout naše společné vědomí, tak bych opět to trošku více rozvedl jako já v těch svých eposech, který mi to vzdáleně připomíná tohle to :o)
06.06.2021 09:36:10 uživatel smazán
Na ženu podivuhodné, při vědomí toho, co jsem kdysi v krátkém čase prožil.