ZÁMEK U ŘEKY
V záhybu řeky zámek stojí,
do tekoucí vody hledí.
Pro vrchnost kdysi sloužil,
chudinu tím jenom soužil.
Dnes se stále do vody dívá,
vrchnost již dávno tu nebývá.
Pro veřejnost je otevřený,
připomíná, jak boháči žili.
Za zámkem zahrada se rozprostírá,
bohatým k oddychu sloužila.
Chudina tady dřela jenom,
aby se ta krása líbila pánům.
A co to podzámčí?
Bída, jenom sama bída.
Vrchnost tu bídu nevnímá,
proto taky časem skomírá.