Anotace: a 22 strachů...:-)
uzonkou dirkou
v prkenné podlaze
dolehnou zvuky
syrové noci
a poslední sirkou
co třímá v ruce
škrtl o chodidla
nahý a bosý
sto třináct obav
dvacet dva strachů
světlem by dostaly tvář
radši si kreslí
obrazce v prachu
tma, ticho, samota
tma...
ticho...
čas!
Tohle je první báseň z téhle sekce, kterou jsem četla a zaujala mě - máš můj obdiv;)
08.08.2007 22:42:00 | Rádoby zoufalá
Co ty cisla?
Je to jimavy, pekny, moc, nejak mne to vzalo, ani nevim proc...
28.05.2007 00:17:00 | Bernejev