113 obav

113 obav

uzonkou dirkou
v prkenné podlaze
dolehnou zvuky
syrové noci
a poslední sirkou
co třímá v ruce
škrtl o chodidla
nahý a bosý

sto třináct obav
dvacet dva strachů
světlem by dostaly tvář
radši si kreslí
obrazce v prachu
tma, ticho, samota
tma...
ticho...
čas!

Autor Angua, 27.05.2007
Přečteno 542x
Tipy 3

Poslední tipující: septemberSax, mauvais-ange, pejrak
ikonkaKomentáře (4)
ikonkaKomentujících (4)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

23.09.2008 12:39:00   septemberSax

Pár slovy krásně popsaná atmosféra, pěkný verše. Chválím.

líbí

08.08.2007 22:42:00   Rádoby zoufalá

Tohle je první báseň z téhle sekce, kterou jsem četla a zaujala mě - máš můj obdiv;)

líbí

29.05.2007 17:59:00   Haňa,dívka do nepohody

mě to taky vzalo a vim proč,protože je to dobrý...

líbí

28.05.2007 00:17:00   Bernejev

Co ty cisla?
Je to jimavy, pekny, moc, nejak mne to vzalo, ani nevim proc...

líbí
© 2004 - 2026 liter.cz v2.5.5 ⋅ Facebook ⋅ Threads ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel