Propast

Propast

Cestička úzká
jde malou vískou
lemem skal kolem roubenou.
Les šumí z dálky,
vítr zle běsní,
hory si hrají s ozvěnou.

Chaloupka nízká.
Na skok je k řece.
Ve vlnách divné čeření.
V světnici dívka
vlasy si češe
a sedá s mámou k předení.

S úderem hodin
z dřevěných vrátek
kukačka mrtvá vyletí.
Vyběhne dívka
v předtuše hrozné. -
Kde jsi, můj milý? Co je ti?

Do hor se vydá,
hledá a volá,
odpovídá jí vlastní hlas.
Na kraji rokle
přibitá stojí -
tam si hoch její srazil vaz...

Volání teskné
k propasti láká.
Marné je dívce snažení.
Hlava se točí...
Zmámená padá.
Spolu tam leží sraženi.

Cestička úzká
jde pustou plání
lemem skal kolem roubenou.
Ticho jak v chrámu.
K modlitbě skály
svádějí věčnou ozvěnou.
Autor Madelaine, 27.01.2008
Přečteno 678x
Tipy 4
Poslední tipující: jedam, Monsignore
ikonkaKomentáře (2)
ikonkaKomentujících (2)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

klape mi to pěkně do ucha,suptip:-)

30.01.2008 18:29:00 | Monsignore

mně se to trochu zdá,jak z časů před sto léty a více (tím ovšem nehaním) básničky typu Zlaty kolovrat nebo obrázky idylických krajin z konce dev. stol.
Co se týče tvých výtek k mému rytmu, slýchám to i odjinud. Sám to upravit neumím, neboť nevím jak. Kdybys mi označila třeba koncovky, které mi vypadávají. Zdravím a děkuju

28.01.2008 12:02:00 | pla-ton

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí