Anotace: Jedna z mých prvních básniček..Snad to je zařazený ve správný sekci x)
Stojí v prázdné místnosti
Stěny se svírají
Všude pavučiny
Které se jí do vlasů motají
Je plná vzteku
Chvílema jí je do breku
V očích má smutek
A na dveřích zámek
Proč jí to dělá?
Proč jí tu zamyká?
Honí se jí hlavou myšlenka
Má přeci právo žít
Nenechá si život vzít
Chce utéct do jiného světa
Utéct z toho vězení
A zažít konečně ranní svítání
Je stále ve tmě
Její oči nikdy neviděli světlo
Nikdy se nedotkly slunce
Přála si aby se to stalo
Klidně jen krátce...
Chce se dostat pryč
Pryč z téhle noční můry
Daleko od toho všeho
Poznat konečně svoje tělo
Jo nápad opravdu dobrej, takovýhle náměty mám ráda a za to máš bod, dala bych ti i dubl, ale právě k tomu mám malou připomínku: Ne všechno se musí za každou cenu otrocky rýmovat a když už treda chceš rýmovat, tak ať i to rýmování má řád. Námět pěknej, ale jak to říct, chaoticky vyjádřenej. :)
22.03.2008 14:02:00 | C.alwen
Zajímavé...je Ti 15. Mě shodou okolností taky a nikdy by mě to nenapadlo. Je to fakt pěkný ;)
04.02.2008 19:55:00 | Norlein