Upíří polibek

Lásko, pokud chceš se mnou žít,
musíš stejná jako já být.
Chladnou nocí se mnou jít
a teplou lidskou krev pít.

Jsi si jistá, že to chceš?
Snad se správně rozhodneš.

Tak už se přestaň ptát,
běž svým blízkým sbohem dát.
Nikdy už je nespatříš,
stejně jako úsvit - vždyť víš.

Hvězd na nebi ubývá,
moc času nám nezbývá.

Jeden krvavý polibek, život zhasíná,
na posteli ležíš a proměna začíná.
A bledý měsíc do pokoje oknem zvědavě zírá,
osamělá, dlouhá a krvavá - toť cesta upíra!

Rudé oči otvíráš
a sladce se usmíváš...