Anotace: zmatení mysli
Já čelím světu vztyčená,
zatím co ty se plazíš.
Jsi bytost bez jména.
Já mám, co tobě schází.
Jsme my to krásný pár,
ty deprese - já štěstí.
Pekelný očistec a boží dar.
Stojíme na rozcestí.
Chci teplo, lásku, něhu,
ty se za stejné touhy stydíš.
Táhnu tě k bezpečnému břehu,
který však nikdy neuvidíš.
Dávám ti jméno: "Sorrow"
jenže je nechci říkat,
Tvůj nick je "Reindeer"
prostě ti budu tykat.
Jsi chlápek bez pardónu,
rozumím tvému tónu
tisíckrát odmítám ho brát
Já "Lucky" - to tak akorát!
Objímáš tmu
a já jsem světlo.
Spíš s jinou potajmu
ona krade tvé teplo.
V náručí svíráš stín,
jenomže já jsem zář.
Mateš mě tělem,
jenže já chci tvou tvář.
Jsi smutek a chlad
já radost
jsi ďábel a had
já svátost.
Tvá krev proudí
...do mých žil
......jsem žena
"DEPRESE"!!!
Transfúze úspěšně dokončena.
hm, když jsem to začala čist, tak se mi to velmi libilo,ale jakmile jsem dočetla k těm nickum, tak pro mě tahle básen ztratila veškerou jiskru...škoda..avšak jsem jen jeden názor z mnoha, tak bych si s tim nelamala hlavu, páč to své obdivovatele jistě najde...
06.05.2008 11:19:00 | saddova