Napůl duše z negližé

Napůl duše vylétá z kamení,
překrývá nebesa a vrcholky skal.
V bezecném plášti bloudí, dává znamení,
tiší radostně úpící žal.
Napůl duše s tichou pěnou na rtech,
pěje nocí zhoubnou píseň.
Volá, tančí s kudlou v nártech,
proč její křídla zahaluje zášť?
...s hnisem v perleťové duši umírá...

Jen bolavý spín tu tančí dál.