Anotace: Nikdo tam nebyl...
Právě teď je večer temný,
slyšíš vlky v dáli vít.
Trápí tě pocit bezejmenný,
proč jen to tak musí být?
S touhou v duši,
s žalem v srdci,
slšíš kroky blíž a blíž.
Pak se náhle otočíš a...
nikoho za sebou nevidíš...
Vydařená báseň. ;) Člověk si při čtení předtavuje nějakou příšeru a ono je na konci takové překvapení! :)
09.05.2009 14:52:00 | Anne Leyyd
:-))
A když zase dopředu se otočíš, leknutím se pomočíš :-D
23.07.2008 20:03:00 | Chancer