Vlkodlak

Anotace: Pořád mě na nettu koušou vlkodlaci, tak proto.

Zkrz těžké mraky se měsíc dere,
hrůza a děs se v útrobách pere,
spěchající nohy zvedají prach,
hledají úkryt, jen já nemám strach!

Měsíc se třpytí jak jílec meče,
sevřený bolestí svíjím se v kleče,
s tváře je tlama, v spár mění se prsty,
mé tělo v křečích porůstá srstí.

Krví podlité oči, jak nože zuby,
děsivý zvuk ozve se z huby,
široké nosdry nasají chlad,
ulovit, zadávit, utišit hlad!

Ustrnout v běhu, cvaknou čelisti,
směr rychle se mění za pachem kořisti,
o život běží stezkou přes les
žene jí strach, hrůza a děs.

Mohutný skok, stisk čelistí prvý
sladká chuť masa šťavnatého krví,
to co tu zbyde, bude tu hnít
zabarven krví chce se mi výt.