Hodina duchů

Anotace: možná by z toho měla být spíše povídka, uvidím časem

Se svíčkou na dlani,
o půlnoci plížím se hřbitovem,
ruším pokojný spánek mrtvých,
slýchávám škrábání nehtů o dřevo.

Setmělo se rychle,
půlnoc objala celé mé tělo,
zvedá se vítr,
začíná pršet na mramorové hroby.

Není to zkouška odvahy,
držím tě za ruce,
třeseš se nedočkáním,
zde si ještě nebyla.

Pomalu tě svlékávám,
je trochu zima, ale to nevadí,
pronikám do tebe, jen se prohýbáš,
do rytmu ozývají se vzdechy mrtvých.

Zneuctění místa tak svatého,
že nebožtíci uprostřed noci,
hrají na hrobech karty,
a my, mezi nimi oddáváme se lásce.

Nebylo to chtěné,
jen tak rychle změnila si se v sochu,
roztažené tvé nohy zvou okolo jdoucí,
duchy a bláznivě zamilované.
Poslední polibkem tě obdarovávám,
jdu hledat další, delší rozkoš…