Návštěvnost
Deprese
Deprese
Já kráčím lesem stínů,
údolím teskné samoty,
sám záhy žalem zhynu,
propadnouc chladu temnoty.
Kostlivec kráčí směrem mým,
v pařátech kosu svírá,
stanu se brzy neživým,
nade mnou bude ležet hlína.
Prachem jsem byl,
a v prach se obrátím,
žádaje stíny o azyl,
v Hádovo panství odcházím.
(1998)
údolím teskné samoty,
sám záhy žalem zhynu,
propadnouc chladu temnoty.
Kostlivec kráčí směrem mým,
v pařátech kosu svírá,
stanu se brzy neživým,
nade mnou bude ležet hlína.
Prachem jsem byl,
a v prach se obrátím,
žádaje stíny o azyl,
v Hádovo panství odcházím.
(1998)
Komentáře (6)
Komentujících (6)
Doporučit
TiskKomentáře
Hlina se sama otvirala... docela jsem se bala.
28.03.2009 19:02:00 | carodejka
uhhh, tak ta zněla chladem mokré hlíny...
nebude třeba příští den jiný? :-)
26.03.2009 15:17:00 | Verena
mas tam znely rym, coz mi to malicko kazi a pak ti pokulhava rytmus, ale za obraty a slovosled si to ten tip snad i zaslouzi :)
26.03.2009 12:56:00 | saddova
pěkně ti to rýmuje,
i když konec tvůj tu je...
26.03.2009 12:01:00 | nejsembásník
...sic smutná,ale fajn
26.03.2009 11:41:00 | WAYWARD
pěkná...taky to tak chvílema cítím..
26.03.2009 11:31:00 | malý lachtánek