Já kráčím lesem stínů,
údolím teskné samoty,
sám záhy žalem zhynu,
propadnouc chladu temnoty.
Kostlivec kráčí směrem mým,
v pařátech kosu svírá,
stanu se brzy neživým,
nade mnou bude ležet hlína.
Prachem jsem byl,
a v prach se obrátím,
žádaje stíny o azyl,
v Hádovo panství odcházím.
(1998)