Rozběsněná

Rozběsněná

Anotace: naštvali mě doma a pak i v práci :-(

Mordovala bych, jako ten nejkrutější vrah.
Ale vím, že pak by přišel nesmazatelný strach.
Strach, že jsem ublížila a nechtěla jsem ranit.
Chci před vším utéct a průser je, že se neumím bránit.
Vzteky bych pěstí rozbila holou skálu.
Sama sobě způsobila tu nejhlubší ránu,
jen abych cítila, jak všechna ta hrůza odtéká.
Může vztek vůbec zabít člověka?
Jsem jako bouří rozhněvaná tvář satana.
Jako hrůzostrašná noc bez rána.
Oči mám zůžené štěrbinou rudého vzteku.
Chvíli zuřivě nadávám, mlátím dveřmi a pak...
Propadám ponižujícímu breku...
Autor melebele, 06.12.2005
Přečteno 479x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (2)
ikonkaKomentujících (2)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Příroda nás na holičkách nenechá a tak ten vztek, teď v slzách pryč odtéká...

06.12.2005 12:03:00 | Krtica

Hezky vyjádřené pocity

06.12.2005 11:19:00 | Skalnička

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí