Dům v mlze

Dívá se. Na dům, který je
zahalen v mlze.
Z jednoho okna světélka jemně plápolají,
Zahaleni mlhou jsou rovněž ti,
kdož tu přebývají.

Dívá se. Duše ztracená do domu v světle.
Vztahuje ruce potažené šedým kouřem,
ruce mrtvé, zkřehlé smrtí,
nechce tam jít, avšak cítí
nevyhnutelnost.
Dům je mlhou s jedním světlem
a duch je světla host.

Vím. Vejdeš-li do domu,
odlož kabát, čepec,
můj milý,
pokud lidé jsou tvými hostiteli.
Vešel. Ruka se mu třesoucí, rozhlíží se kolem.
Cítí se, jak by procházel temným dolem.
Všude ticho,
jenom hodiny stále dosud,
tiše odtikávají jeho skomírající osud.