Anotace: hm, doufám že se to někoho aspoň trošku zaujme.... moje básničky, většinou vycházejí s určitým situací, kdy jsem se tak opravdu cítíla...
do čtyř stěn zavřená
oči už jen strachem přivírá
samotná, samotinká
cítí se ve světě strašně malinká
trpí osudem svým
s tím prokletím proradným
opustit stěny nemůže
je totiž hrozbou kde může
jen na jeden den venku
a svět by byl plný strachu
zavřeli ji sem
aby už nikoho neposlala na jinou zem
ubližovala bez citu
necítila žádnou vinu
ďábel zlý jí posedl
okem to nikdo nepoznal
činy však mluvily za vše
tak jen za ní zavřeli dveře
teď tu sedí bez ducha
ona dívka prokletá
No někdy mívám taky takový pocit a nezávidím to Tobě ani sobě,je to děs(ten pocit)...ale jinak fakt krasná básnička
14.12.2006 12:34:00 | malá Čarodějka
Přestože nejde o nic vyloženě převratného, jde poznat, že to šlo od srdce... A to pro mě má velkou cenu. Za 100.
03.01.2006 10:27:00 | Teranell
sakra,to zní až děsivě...vítej na literu,doufám,že přibude něco stejně hezky napsaného,ale trochu něžnějšího!
02.01.2006 15:59:00 | mexico