Hororová

Sic slunce nezapadlo ještě,
tiše se schovalo za horu,
před studenými kapkami deště,
skrývám se v teple u hororu.

Popkorn žvýkám, popíjím colu,
zatímco hrdinu na kusy rvou,
hází s ním nahoru i dolů,
přesto si pořád mele tu svou.

Vetřelci, či jiné mimozemské svině,
pak uvelebí se v svých pokojích líně,
a také se na horory dívají.

A já se dívám jak na ně čumí,
výkon mého mozku se rychle tlumí,
když hrdinu si zvesela žvýkají.

Až nakonec si uvědomím,
že je to pěkná hovadina,
tak přepnu na jiný program,
kde na mne už čeká blbost jiná.

Popkorn žvýkám, popíjím colu,
zatímco hrdinu zas na kusy rvou,
po téhle blbosti uvítám i školu
a píseň si zapěji hororovou.