Anotace: tak trochu o temnotě jisté duše,a tímto bych se vám taky ráda představila:-)
Ty poznat mne toužíš? No to je k smíchu!
Jen zopakuj to v nočním tichu!
Já, že ti mám říci, kdo, že jsem,
a proč je mnou mnohý otřesen?
Já ti tu pravdu klidně dám,
ty si s ní pak však poraď sám.
No, pokud máš v skutku odvahu,
tak prolomím ti tu záhadu.
A klidně představím ti všechny svoje běsy,
jen jenom jestli tě moc nevyděsí.
Tak přistup blíž a odlož plachosti své stín,
jen vejdi dál do mé komnaty z pavučin.
Přistup a zavítej do zdejší nicoty,
aby jsi poznal blíž stvoření temnoty.
Ač nevím co řekneš potom všem,
tak klidně ti povím kdo že jsem.
Jsem ta které se všichni bojí,
a na niž se nikdy dosti nevyzbrojí.
Jsem vládkyní všech temných stvůr,
jsem paní všech zlých nočních můr.
Jsem přítelkyní bestií,
a tou jež kdy chce zabijí.
Jsem ta jež přišla o své touhy,
mám tesáky a drápky dlouhý.
Jsem ta,která žije jen už z žalů,
neb neunikla z temných spárů.
Jsem odleskem bledé půlnoci,
ta, které už není pomoci.
Jsem ta, která tančí s démony,
můj příchod je předzvěstí pohromy.
Jsem vlnou jež přehlíží útesy,
a tou,která odvážné vyděsí.
Jsem ta, která popírá pravdy lhářů,
a jedna z těch trpkých samotářů.
Jsem ta která chodívá bez zastření,
a odmítá kánon ctnostné ženy.
Jsem ta, která těžko zmoudří časem,
ta, jenž krmí vlky vlastním masem
a která už pro své dávné snění
ztratila u všech zalíbení.
Jsem ta, která se svou neřestí
se narodila z bolesti
a ta která byla kdysi jenom žena
však však nemohla zůstat nezměněná.
Jsem ta, které brání v samém žití
už jenom to, že slunce svítí.
I ta která kvůli tiché slasti
svrhne tě klidně do propasti.
Zlé šelmy jsou pro mne mazlíčky,
zlá slova milostnými slovíčky.
A to co vás děsí v nočním tichu,
je pro mne jenom trochu k smíchu.
Ještě chceš poznat moje jména,
či mají ti zůstat utajena?
Neb kdybys nebyl na ně připraven…
Myslím, že strach máš i po tom všem.
Mám stovky jmen, však nikdo všechna neznal
a břemen příliš moc však kdo za mne by je převzal?
Mám vlastní hlas, však mluví do nicoty
a já už netuším jak přežít bez temnoty.
S půlnocí svázaná, za bezcit provdaná,
zlým tvorům na pospas na věky vydaná.
A ten úděl, který trochu bolí,
já stvrdila jsem krví svou a solí.
Tvrdíš,že jsi bestie?
Proč vždyť zloděj tu furt žije.
Zalezl ti pod kůži, teď bodá tě jak trn na růži,
vždy když to nečekáš.
Ví o tobě víc než většina z těch lidí.
Co řeknou tu já znám,
ale vše podstatné jim chybí.
Znají vlastně jenom tvář,
tu která má svatozář a na svět usmívá se.
On zná ta tvoje temná místa.
Ví kde nejsi si moc jistá.
Vídává tě po nocích, zná cesty do snů,
každý hřích.
17.11.2010 20:08:00 | Eru Alonnar
Že bys to psala o své duši
do temnot ďáblem svržené?
V básni tvé ti to velmi sluší
snad někdo temno zažene...
Vítej!
17.11.2010 17:26:00 | Kapka