Anotace: Oblíbený motiv boje lidí proti zombie odehrávající se však na půdě kostela, kde se jednoho dne náš hlavní hrdina probudí...a jen tak neodejde.
Světlo, tma, světlo, tma,…světlo,
v hlavě mi něco seplo,
otevřu oči, vidím jen tmu,
probuzení ve špatném snu…
Zoufale volám, až se krátí žíly,
zbytečně však plýtvám síly,
otevřu okno, vzduch proudí do plic,
ve spodním prádle vběhnu do ulic…
Znám otázky, ale žádnou odpověď,
myslím na kostel a na zpověď,
otevřu dveře, opět jen temno,
někdo mi poklepá na rameno…
Hnědá kutna, červená kápě, dva mniši,
po varhanách se prohání myši,
zavřu oči, nyní si užívám tmu,
po ráně do hlavy na zem upadnu…
Pravá strana, druhá lavice, starý lak,
stříkance krve třísní muži frak,
zavře sám okna, už není úniku,
vědomí vrátí se během okamžiku…
Hladoví mniši, pomalá chůze, obratný skok,
nabitou pistoli hodí mi ve fraku sok,
zavřu pak dveře, mniši zařvou bojovně,
síní nese se kouř z mojí hlavně…
Uf uf, tak ještě že jenom málem ;-))
A jak říkám, není se čeho bát,
je tu hrdina ve fraku. :-))
A možná pozor tedy na zítřejší básničku...nebude také zrovna dvakrát veselá. Ale více neprozradím. ;-)
16.06.2011 15:07:00 | Amable seňor Marek
Hihi, no po mě by bylo už dávno :-D Ale neboj, oba by nás stejně zachránil onen strážný anděl s pistolí ve fraku ;-))
16.06.2011 13:37:00 | Amable seňor Marek