Upír

Anotace: Neni to zrovna hororová klasika...

Chci ochutnat tě
jazykem laskat ti líce
cítit jak chutnáš vně,
pocítit více.
Ponořit se do úst tvých,
jak do hlubokých vln,
dopřát pocitům potřeb svých,
být tebe pln.
Ať potřísní tě tvá krev,
chci na jazyku ji cítit,
plamen velkého žáru z tebe
v sobě vznítit,
spíš a ze spánku tě zebe,
necítíš jinak, jak krev třísní ti kůži
tu bělostnou, bílou hruď,
až bude po všem tak růži,
tak rudou, sama suď,
položím ti na hrob.
Má milá, už je po všem
už se nezlob.
Jak bílá lilie leželas
na bělostné posteli,
srdce ti ještě tepalo,
mě dalas do žil svou krví veselí.
Budu v noci jak had
spát u hřbitovních bran,
už nepocítíš chlad.
Ne Bůh, ale Satan tě chraň.
Krásko má, rozkládáš se v holou kost
ve vlhku, pod hlínou, ve tmě žiješ
já jsem tu jen pouhý host,
déšť, rosu a vlastní slzy piješ.
Budeš už tu ležet stále,
chceš vykoupit se snad?
Máš jen mne jako krále,
obklopuje tě chlad.

Navždy…