Zjevení

Jednoho dne z večera
měl jsem divné vidění
Ač skoro tma,za šera
nastalo rozednění

Paprsky jak slunce zář
zasvítily tmou
V nich viděl jsem cizí tvář
jak vzhlíží za mnou

Z té tváře šel divný svit
až jsem se celý chvěl
Kdopak to jen může být
vůbec jsem nevěděl

Pak se ozval tichý hlas
a ten hlas se smál
Uhasl paprsků jas
jen ten smích zněl dál

Okolo mě černá noc
smích zněl ze všech stran
Co je to za divnou moc
sám sebe jsem se ptal

Najednou vše přestalo
a byl zase klid
Víckrát se to nestalo
však co to mohlo být?

Hodně let jsem nevěděl
proč nezjevil se víc
Pak na fotce jsem ho viděl
a on to byl můj strýc!