Zarudlé kytice

Zarudlé kytice

Nad hlavami prokletých gotická fiála
na chrámu prastarém ve stínu skryta,
do tváří duchovných lhostejnost vryta,
do hávů pohřebních inkvizitor oděn,
kde krev se umývá ve svěcené vodě
a hudba kostelní však nikdy nehrála,
zahrada kamenná - prorostlá hroby,
krče se v houštinách ztracené doby,
kde v sutaně prochází nocí co nocí,
duchovní kteří se modlí do půlnoci,
žmoulaje rukama růženec s korálky,
na hrobech mezitím vyrostly fialky.

Modravé květiny barveny purpurem
co krve stopami na kleštích a skřipcích,
zarezlé železo, mřížoví bez oken
- zděšen až k šílenství oleje klokotem,
smrt dýchá z obrazů o starých světcích,
kněží se hrouží do vlastních niter,
klaně se až k zemi, "Oh, deus mater."
Kolena vyryta v mase až do krve,
vzpomíná jak kdysi poklekl poprvé,
na oči člověka visícím na skřipci
a jeho tvář potom, když v rakev klesl,
grymasa řezaná šílenci - rytci,
sám opat v čele tu rakev v hrob nesl.

Snad přijde ta doba, kdy fialky železné
zdobeny krví zmučených lidí,
vrzaje ve větru jak víka rakví,
což znají jedině prastaří mrtví,
seschlými bulvami v chrám tiše hledí,
za nocí bezesných na oltáři sedí.
Snad chrámy šílenství zří rudé kohouty,
snad kruté duchovné zazdějí ve sloupy,
mrtvoly vyskočí z hrobu jak světice,
ve spárech třímaje zarudlé kytice.
Autor Eleonore, 12.05.2012
Přečteno 486x
Tipy 5
Poslední tipující: PriceznaKonzuelaBananaHemok, E., Charibeja
ikonkaKomentáře (0)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí