Hra šílenství

Ke hře se připravil orchestr z nejhorších,
šílený dirigent řeže si uši,
hudba, jež nářekem přikryje mrtvý smích,
děs, před nímž neujdou snad ani hluší.

Nemrtvá kapela ladí si nástroje,
co chvíli přetne vzduch zvuk prasklé struny,
jediný čistý tón temný hrom bubnu je,
hlas trubky falešné sloupal běl z luny.

Chorobný lesní roh dá pekel iluzi,
hudba, již sama smrt poslouchat chodí,
umrlci hrají, až prasklá kost hartusí,
tahleta hudba jen neštěstí vodí.