Kobka

objevil jsem se v temné kobce
nevěda proč a jak
a uvědomil jsem si trpce
že zde k ničemu mi je zrak

plížím se tmou opatrně
když tu náhle rukou
jak to nemotorné mrně
udeřím o stěnu vlhkou

o ni opřen zvažuji vstoje
na mysli jen jedno
jak dostat se z této sluje
je tu tak chladno

rozčílen svou bezmocí
vydávám se podél stěny
nazdařbůh falešnou nocí
zakopávaje o kameny

sotva jsem ušel pár kroků
za zády slyším hrozné dunění
jak hřmění vystřelených broků
já rozběhl se v okamžení

klopýtám kupředu tmou
než slují spíše chodbou
snaže udržet se na nohou
maje předtuchu zlou

dlouho netrval můj útěk
a zhmotnilo se mé tušení
již neurazil jsem ani krůček
nalezl jsem chodby zakončení

narazil jsem do stěny tvrdě
a otočil jsem se prudce
držel jsem se zpříma a hrdě
a čekal na smrt v černé kobce

když tu poskočilo mé srdce
stoje, tma zastírala můj zrak
objevil jsem se v temné kobce
nevěda proč a jak