Strach

Otevřte dveře v podlaze, ty černé,
jsem tam skryt,
mé děti, budete mi věrné,
do vašich srdcí chci se vám vrýt.

Hledám vaše duše, těla, tváře,
už víte, kde mám svou skrýš,
teď najdete mne pokaždé a snáze,
nikdy nevíš jestli je den či jen sníš.

Otevřte oči, už jsem tu,
pohltím vás, nenechám spát,
jsem tu a bez citu.
Tak děti, pojďte si hrát.

Tiše se krčíte doma v posteli,
hlavně v noci jsem váš druh,
mě nezažene Bůh, kněz ani kostely,
jsem černý anděl obmotán nespočtem černých stuh.

Jste dospělé, já však neodešel,
jen jsem zas zalezl v svou skrýš,
z vašich vlastních obav jsem vždy vzešel,
já tě neopustím. Mám tě rád, víš?