Luny paprsek

Anotace: Luny paprsek Jako linie ničím nepřerušována, už od pradávna stříbří nás v tmách. Oči nehmouříme, a přesto vždy jasně vidíme cestu…

Luny paprsek.
Svítí do kouta pokoje, kde klečí můj stín.
Prsty neprotrhám její pavučinu, nechám se jen hladit. Nechám světlo plout, nechám se unášet šeptem múz.
Letmý dech, za okny led, obrazce.
Počkám, než mráz spálí zbytek listí a v dlaních od slz rozmělním čas.