Neklid

Sedím pod pergolou sám,
dvě svíce pívo a starý papíru cár.
V krbu oheň plápolá,
má dýmka už kouřem nevolá.
Blikot ohně a svíce,
připomíná mi ďáblovy ruce.
Pivo teplá či co,
objevuji čiré nealko.
V temných koutech šustění čísi,
doufám, že někdo žerty tropí si.
Všude ticho a chlad,
ani oheň nepomáhá ho zahnat.
Sevřený žaludek a srdce v kleštích,
mám pocit, že pán zla pro mě si jde po svých.
Zem se chvěje,
má ruka loučí se směle.
"Vítej, jsem již připraven,
jen tento cár zde zanechej."