Růže v parku mrtvých

V zahradě mrtvých vykvetla
přes noc rudá řůže
Na stonku má trny z nehtů
a květy z lidské kůže

Z chladné hlíny v půli noci
vprostřed parku plném hrobů
její krása ohlásila
zcela novou, temnou dobu

Mrtvi, zetlelí a znovu živí
osedlali víka svojich rovů
Přivoněli k vzkvetelé růži
jež přivedla je k žití znovu

A tak nám naši milý
u dveří zas zvoní
a je jedno jestli chcípli
dávno nebo v loni

Jenže lidí je tu náhle
víc než tu může zůstat -
tak si my místo nich
půjdem v rakvi ustlat...