Divoká honba

Divoká honba

Anotace: Kdysi mě tohle téma docela fascinovalo, pokusil jsem se tedy napsat báseň, ale nikdy nebyla dokončena. Zůstal jen takovýto fragment, posuďte sami....

......
Už z dáli slyší podivnou hudbu hrát
hlas trub se blíží, ví že konec
S démony svými jal se tu štvát
černý král prokletých, divoký lovec

Na černém hřebci letí kolem
štváňata zuří, běsní, řvou
spalována pekla žárem
tak rozpalují trýzeň svou

Vlasy jak havran, rysy, tvář
vybledlý štíhlé postavy.
Z démantů očí divná zář
rty barvy jeho potravy

Má černý klobouk, černý plášť
Přes rameno visí černá kuše
Však něco je tu černé zvlášť
- spálená jeho duše

Vtom ji spatřil, zastavil se
hrobové ticho vystřídalo jekot divý
jistoty strašné nezbavila se
není to člověk, tím méně živý

...
Autor jiljovský, 01.03.2007
Přečteno 687x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (4)
ikonkaKomentujících (4)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Ta je tak pěkná! Opravdu škoda, že není dokončená...

31.08.2007 15:25:00 | Ishtar

Věru škoda, že není dokončena.

21.08.2007 04:49:00 | Istar

Přidávám se. Ve svých básních dokážeš navodit určitou atmosféru, což každý neumí. Každý řádek a verš je kouskem skládačky, která se při čtení pomalu skládá před očima. Chválím :-)

15.03.2007 21:41:00 | Sophia

...je to jako namalovaný kousek filmu... jo, líbí se mi ta nálada...i když horory nemusím :-)

02.03.2007 16:48:00 | no

© 2004 - 2023 liter.cz v1.5.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí