Pocta Rafałovi Wojaczkovi

Kdyby tak žil
Wojaczek Rafał
nejspíš by dál pil
a z cigarety bafal

Běžíme v podzimním lese
a mlha propadává sítem
skrz větve,s nimiž vítr třese,
jako vrah s ostrým břitem

Zaslechl kdosi z nás,
ač nebyli jsme při smyslech
přesto se Rafał zimou třás
když všiml si krve na tříslech

To znásilnili hezkou pannu
a jako smetí jí nechali v křoví
dívku jsme našli pozdě k ránu,
jak pod starým dubem si hoví