Emoce na papír

Dávej pozor na to, co šíříš.
Co dáš, to se může vrátit zpět.
Fuňuk, fňuk, proč jen mám v těle ten drobný bolestivý střep...
Milá zlatá, milý zlatý, tady je má odpověď.

Nechávám plápolat plamínek zla ve své skromné chýši.
Nastevřu dveře i okna vášeň je vítr v mé tajemné říši.
Rozfouká oheň.
Jiskra, šířící se zárodek zla přeskočí hned vedle v plamen.
Za krátký okamžik celé obydlí hoří.
Zlo, oheň, co polyká vše kolem.
Nezalekne se ničeho, nezastaví ani před klečícím bohem.
Interdimenzionální žár, postupně pohltí vše jak jak granátová exploze.

Dramatický začátek, ještě dramatičtější konec...
Aneb báseň o tom, jak se z oběti stal lovec.