Večerní doba

Po setmění hutná tma rozbitá okna začerní,
jen z konvice voda bublá nesrozumitelná slova
u šálku tmavé kávy plyne doba večerní
když z uschlého modřínu odnaproti houká sova

Po dehtovém nebi přeběhly černé mraky
jak smečka hladových psů urvaných z řetězu
noc jim ušila dobře padnoucí fraky,
tak doufám, že ty přízraky převezu

Až půlnoc porodí - luna, jak obětavá dula
bude věrně stát nad potemnělou krajinou
jen s postupujícím časem se na nebi hnula
a do bílých peřinek kraj v kolébce zavinou