Smutná kráska

Ruce vlídné hladí skráně
krásnou milenkou je všech.

Oko v hrůze sklouzne pak,
tvář druhá; hnilobný mrak.

Ve smutku pátrá marně
při hrobech její vzdech.

K lůžku stáří nevolána; věz,
nikdy nepohledá zbroje rez.

Tak potravou buď bídné vráně,
přeplav se v ten druhý břeh.

Ať lásku tvou sezná hned,
když šeptneš; Radost pohledět.