Na hradě Svojanov

 

       Už pomalu se stmívá

       ve věži meluzína zívá

       okna vržou ve větru

       ve větvích stromů

       už padá na hrad tma

       chce domů

       kdo ?

       žena ve zdi zazděná

       duch její slabě vzdychá

       pro lásku zemřít musela

       ta zeď je jako živá

       v komnatě zas jiná duše

       kolébku kolíbá

       na zdi otisk malé ručky

       holčička Kateřina

       snad chtěla by si hrát

       slyšíš?

       potichu zpívá

 

       zavři rychle dveře

       a utíkej pryč

       tiše zvoní

       umíráček