DUHA V ODRAZU NOCÍ

 

 

DUHA V ODRAZU NOCÍ

 

příslibu jara chvění

vzlíná mi do nadějí

co škrábou se za světlem

z úzkostí podivných světů nocí

 

není v mé moci

usměrnit prameny snů

živějších než život sám

tam kdesi za zrcadly

co s obrazy mými si hrají

jak cynická kočka s myší

 

jsem jako slepý co pouze ve tmě vidí

a hluchý jenž hlasy němých slyší

chytám se představ jež se mi v prstech rozpadají

a drobí se kamsi přes okraj mysli

kam jednou spadnu i sám

 

snad abych překvapil své vlastní déjà vu

tím že jeho tajemství odněkud znám

 

 

 

 

Praha, 17.3.2024

 

https://www.youtube.com/watch?v=2T3m9PWN6B8