Ležím ve tmě, srdce divoce tluče, 
v duši se vzedme, chuť i pach žluče. 
Nikdo sem nepřijde, do temnoty mé duše, 
nikdo tě nezachrání, ozve se v hlavě suše. 
"Nebudeš nic, když já tě nenechám" 
poslouchám a těžce polykám. 
"Že chceš ještě žít?" smíchem se zajíká, 
"Tak to zkus poprosit" hyena zahýká. 
Plaz se jako had, pro moji laskavost, 
ohni hřbet a ukaž mi poslušnost. 
Neplakej duše moje, nemá to cenu, 
to mysl tu vládne, ta řídí změnu.. 
Ztracená v černém lese, od nohou jde zima, 
sladká hudba se z dálky nese, bodnutím mě probouzí vina. 
Probuzená ze sna, popadám nádech, 
z postele dnes vstávám zlomená v zádech.